Kompletní průvodce výběrem palivového dřeva

Chcete ušetřit na vytápění a zároveň využívat ekologický zdroj tepla? V tomto článku se dozvíte všechny potřebné informace o výběru, skladování a efektivním využití palivového dřeva pro domácí vytápění.

Topení dřevem patří mezi tradiční a oblíbené způsoby vytápění domů a chat. Jednou z hlavních předností tohoto způsobu vytápění je obnovitelnost zdroje. Na rozdíl od fosilních paliv – uhlí nebo zemní plyn – představuje dřevo obnovitelný zdroj energie a je uhlíkově neutrální.

Nespornou výhodu představuje ekonomický aspekt. I když se ceny tohoto paliva mění, obecně platí, že topení dřevem je cenově příznivější než vytápění elektřinou (cca o 68 % – údaj pro srpen 2024). Zásadní to je zejména nyní, kdy ceny energií rostou a řada domácností hledá způsoby, jak své náklady na vytápění snížit.

V následujících částech tohoto průvodce se podrobně podíváme na různé aspekty výběru palivového dřeva. Zjistíte, které druhy dřeva jsou topení vhodné, podle jakých parametrů se řídit, kolik polen budete potřebovat, jak dřevo skladovat nebo jak dříví správně zapálit a udržovat.

Které dřevo je pro topení vhodné?

Pro efektivní topení je klíčové zvolit správný druh dřeva. Rozlišujeme především mezi tvrdým a měkkým dřevem, přičemž každé má své specifické vlastnosti a využití.

Pro srovnání efektivity při vytápění se využívá veličina výhřevnosti, která udává, kolik tepla se při spálení 1 kg dřeva uvolní. Jednotkou výhřevnosti jsou megajouly na kilogram (MJ/kg).

Pro snadnější srovnání s ostatními způsoby vytápění se někdy převádí na kilowatthodiny na kilogram (kWh/kg), kde 1 MJ/kg odpovídá přibližně 0,278 kWh/kg. Výhřevnost dřeva určuje mj. jeho struktura, hustota a vlhkost.

A právě z pohledu hustoty se pro topení nejvíc hodí tvrdé dřevo. Mezi nejčastěji využívané druhy patří:

Dubové dřevo – vyniká vysokou výhřevností a dlouhou dobou hoření. Díky vysoké hustotě uvolňuje teplo pomalu a rovnoměrně. Ideální pro dlouhodobé udržování tepla.

Bukové dřevo – podobně jako dub má vysokou výhřevnost. Hoří čistě s minimem kouře a jisker. Je vhodný pro vytápění větších prostor a pro noční přikládání.

Jasanové dřevo – má vynikající poměr mezi rychlostí schnutí a výhřevností. Poskytuje stabilní a dlouhotrvající žár. Je oblíbený pro svou snadnou štípatelnost.

Březové dřevo – Má vysokou výhřevnost. Hoří rychle a jasně, proto je vhodný mj. pro rychlé zahřátí.

Tvrdé dřevo je dostupné i ve směsi pro topení, která kombinuje výhřevnost a vlastnosti výše zmíněných druhů.

Měkké dřevo jako smrk či borovice hoří naopak rychle, a to i díky vysokému obsahu pryskyřic. Hodí se pro roztopení ohně, pro jeho udržování (i z pohledu výhřevnosti) ale vhodné není.

Z logiky věci obsahuje každé poleno určité množství vlhkosti. Čím je dřevo vlhčí, tím nižší má výhřevnost – část tepla se totiž spotřebuje na odpaření vody, a tak pak ve formě páry unikne s ostatními spalinami komínem.

Ideální vlhkost palivového dřeva je mezi 15 % a 20 %, někteří producenti – díky sušení v pecích – dosahují až 10% vlhkosti. Naopak u čerstvě pokáceného dříví tvoří obsah vody až 50 %, což výrazně snižuje jeho topný potenciál. Vlhké dřevo navíc produkuje velké množství kouře a usazenin, což vede k zanášení kouřovodu a komína a zvyšuje nebezpečí požáru.

Výhřevnost a hustotu různých druhů dřeva shrnuje tato tabulka:

Měrné jednotky dřeva – metr krychlový, prm nebo spm?

Před objednávkou dřeva je důležité vědět, s jakými jednotkami e-shop pracuje. Standardně se používá plný metr krychlový a prostorový metr rovnaný, resp. sypaný.

Plný metr krychlový (m3) je objem čistého dřeva bez vzduchových mezer. Tato jednotka je přesnější a obvykle se používá při měření surového dřeva, jako jsou kulatina nebo řezivo. Pro dodávky palivového dřeva ale není příliš vhodný.

Prostorový metr rovnaný (prm) je objemová jednotka, která zahrnuje nejen samotné dřevo, ale i vzduchové mezery mezi poleny. Tento způsob měření se používá u naskládáného palivového dříví. 1 prm zaujímá také 1 m3, 20 až 30 % z tohoto objemu ale tvoří vzduch. V jednotkách prm dodáváme také naše palivové dřevo.

Prostorový metr sypaný (spm) označuje 1 m3 s obsahem volně nasypaných polen, třísek či štěpky. Kvůli volnému způsobu uložení obsahuje sypaný metr více vzduchových mezer (40–50 % z celkového objemu) a tedy méně skutečného dřeva než prostorový metr.

Podle použité jednotky se liší i celková váha dodaného dříví a tedy i jeho celková výhřevnost. Pro přepočet využijte koeficienty níže (reálný přepočet se může trochu lišit):
 

Klíčové parametry pro výběr kvalitního palivového dřeva

Palivové dřevo se od jiných druhů dřeva liší především svým účelem, kterým je spalování v kamnech, krbech a kotlích. Oproti stavebnímu nebo truhlářskému dřevu proto neobsahuje žádné chemikálie a je nařezané a naštípané pro efektivní hoření.

Při výběru dodavatele se zajímejte o:

• vlhkost dřeva – max. 20 %, u kvalitních dodavatelů i 10 až 15 % (viz výše); vlhkost dřeva změříte vlhkoměrem, obsah vody můžete ale zhodnotit i pohledem a poslechem,
• vzhled dřeva – má rovnoměrnou barvu bez známek plísně nebo hniloby a je bez kůry, která snižuje výhřevnost,
• délku a tloušťku polen – dřevo by mělo být naštípané na velikost vhodnou pro vaše topeniště; pro domácí krby a kamna je standardní délka cca 25 až 33 cm – menší polena jsou vhodná pro rychlé zatopení, větší se hodí pro udržování tepla (naopak kulatina je pro topení nevhodná),
• množství a balení – ujistěte se, že dodavatel nabízí množství dřeva, které potřebujete, a že jej skladuje na paletách nebo ve vacích pro snadné uložení (viz níže),
• dostupnost a doprava – zjistěte, jak rychle vám dodavatel dřevo dodá; kvalitní prodejci mají dodací lhůtu v řádu dnů a náklady na dopravu jsou v ceně dříví.

Skladování a sušení dřeva

Pokud nakupujete dříví z lesa nebo si jej dokonce sami těžíte, počítejte s tím, že před jeho využitím na topení jej musíte nechat vyschnout. Doba schnutí se liší podle druhu dříví:

• měkké dřevo (smrk, borovice – pro topení nevhodné): 6–12 měsíců,
• tvrdé dřevo (dub, buk, jasan): 1–2 roky,
• velmi tvrdé dřevo (akát): až 3 roky.

Pro schnutí platí v zásadě stejná pravidla jako pro skladování palivového dřeva. Jak na to?

• vyberte suché, dobře větrané místo (ideální je dřevník nebo rošt),
• dřevo nikdy neskladujte přímo na zemi, použijte palety nebo dřevěné trámy pro zajištění cirkulace vzduchu pod hromadou,
• vrchní část hromady zakryjte nepromokavou plachtou nebo stříškou, ale ponechte boky otevřené pro proudění vzduchu.
• polena skládejte do řady, ponechte dostatek prostoru pro cirkulaci vzduchu.

Jak dřevem správně topit?

Před rozpálením ohně si připravte všechny potřebné materiály, tedy:

• noviny,
• 5 cm široké proužky kartonu,
• třísky a menší kousky dřeva,
• zápalky nebo zapalovač.

Nejprve na dno topeniště položte čtyři nebo pět zmačkaných novinových listů. Na ně umístěte několik proužků kartonu na zakryjte je několika kousky suchých třísek nebo kůry. Na vrchol položte jeden nebo dva menší kusy dřeva o průměru přibližně 5 cm. Co nejvíce otevřete ventily na kamnech a zapalte oheň.

Jakmile se menší kusy dřeva rozhoří, přidejte jeden nebo dva větší kusy dřeva. Udržujte ventily otevřené ještě několik minut, dokud se větší polena dobře nerozhoří. Poté nastavte ventily dle požadovaného výkonu kamen.

Pro udržování optimální teploty přikládejte menší množství dřeva namísto velkého množství najednou. Udržujte stabilní žár s jasným plamenem bez nadměrného kouře. Pro kontrolu intenzity hoření slouží regulaci přívodu vzduchu na kamnech nebo krbu.

Pravidelně odstraňujte popel, před vyhozením či využitím na zahradě jej ale nechte několik dní vychladnout v kovové nádobě s víkem.

Srovnání dřeva s dalšími druhy vytápění

Palivové dřevo je v porovnání s briketami a peletami často levnější, ale vyžaduje více prostoru a příprav. Brikety a pelety mají zase vyšší výhřevnost a snadněji se s nimi manipuluje.

Nejvyšší výhřevnost z fosilních paliv má uhlí, je ovšem méně ekologické. Nejedná se o obnovitelný zdroj a jeho spalování zatěžuje životní prostředí emisemi oxidu uhličitého a dalších látek.

Plynové vytápění je dražší a závislé na dodávkách, jeho cena navíc v posledních letech výrazně kolísá. Elektrické vytápění je nejpohodlnější, ale často nejvíc nákladné. Oproti tomu dřevo nabízí stabilní ceny a nezávislost.

V tabulce níže srovnáváme výhřevnost jednotlivých druhů paliv i jejich ceny k srpnu 2024. U všech fosilních i dřevěných paliv platí, že přesná výhřevnost (a tedy i cena za 1 kWh) se odvíjí od přesného složení paliva. Může se tedy lišit.
 

*na základě vlastního průzkumu cen 10 internetových obchodů

Co si z článku odnést?

• Pro topení je nejvhodnější tvrdé dřevo . Dub, buk a jasan mají vysokou výhřevnost a hoří dlouho a rovnoměrně.
• Vlhkost dřeva zásadně ovlivňuje jeho výhřevnost. Ideální vlhkost palivového dřeva je mezi 15 % a 20 %, což zajistí efektivní hoření a minimální tvorbu usazenin v komíně. Kvalitní e-shopy nabízejí i dřevo dosahující až 10% vlhkosti.
• Správné skladování dřeva je klíčové pro jeho kvalitu. Polena uložte na suchém, dobře větraném místě, nad zemí a chraňte je před deštěm nepromokavou plachtou. Doba schnutí se liší podle druhu dřeva a může trvat od 6 měsíců až po 3 roky.
• Pro efektivní topení je důležité znát správné postupy. Pravidelné přikládání menšího množství dřeva a správná regulace přívodu vzduchu zajistí optimální hoření a využití tepla.
• Topení dřevem je oproti jiným palivům ekonomicky výhodné. V porovnání s elektřinou může být až o 68 % levnější (údaj pro srpen 2024).