Jak si na zahradě založit úrodný kompost?

Každý, kdo má zahradu, by si na ní měl vyhradit místo pro kompostování. Díky kompostování se totiž jednak zbavíte biologického, zejména zahradního odpadu a jednak za nějaký čas získáte hnojivo, které můžete využít třeba na vašem záhoně nebo pro hnojení pokojových rostlin.

Kompost neboli humus je velmi kvalitní hnojivo, takže při jeho správném složení a dostatečné době zrání pomůže zajistit ty nejlepší možné podmínky pro růst užitkových i okrasných rostlin. Podívejte se na to, jak správně kompost založit a vrstvit, a také se dozvíte, jaký odpad do kompostu patří a jaký nikoliv.

Kam kompost umístit

Pokud se rozhodnete pro založení kompostu, musíte v první řadě vybrat vhodné místo, kam ho na vaší zahradě umístíte. Ke kompostu by měl být snadný přístup, abyste k němu mohli pohodlně dojít se sběrným košem sekačky plným trávy nebo se zahradním kolečkem s ostříhanými větvičkami. Zároveň by však kompost neměl být příliš vidět, protože kompost samotný zahradu esteticky přece jen nevylepší, to dokážou až jeho schopnosti po zapracování do půdy. Ideálním umístěním kompostu tak je dobře přístupný roh zahrady, případně jiné místo, kde nebude při vstupu na zahradu hned na očích.

Kompost můžete založit buď volně ložený na zemi (kompostová hromada), nebo si pořídit kompostér. Volně skladovaný kompost neumisťujte do jámy nebo vykopané díry, protože v nich by kompost nebyl dostatečně provzdušňovaný a hrozí velké riziko přemokření kompostu a vzniku plísně, která je nežádoucí. Pro jeho ohraničení můžete použít dřevěné latě nebo ocelovou konstrukci. Pro většinu zahrad u rodinných domů bude nejlepší volbou plastový kompostér, ve kterém se bioodpad, měnící se na kompost, poměrně elegantně schová a navíc kompostu díky větracím otvorům poskytne optimální podmínky k provzdušňování.

Co do kompostu patří a co ne

Do kompostu obecně patří biologicky rozložitelný odpad ze zahrady a kuchyně. Ovšem ne veškerý odpad, který se na první pohled může zdát jako vhodný pro kompostování, opravdu vhodný je.

Do kompostu patří:

• tráva
• listí
• větvičky
• dřevní štěpka
• sláma, seno
• dřevěný popel
• zbytky z kuchyně (většina zbytků ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čajové zbytky, skořápky vajec a ořechů)
• třísky, piliny, hobliny
• trus hospodářských zvířat, hnůj

Do kompostu nepatří:

• kosti, maso, tuky, mléčné výrobky, pečivo
• pecky a slupky z tropického ovoce
• rostliny napadené plísní, kořeny plevele
• popel z uhlí a cigaret
• výkaly domácích mazlíčků
• časopisy
• kameny, plast, kov, sklo atd.

Jak na správné vrstvení kompostu

Mimo složení kompostu se zaměřte také na jeho správné vrstvení. Vzhledem k tomu, že do kompostu budete bioodpad přidávat postupně v průběhu roku, není vždy možné perfektní vrstvení zajistit, ale při velké údržbě zahrady nebo při promíchávání kompostu (viz níže) základní zásady vrstvení dodržet lze.

Spodní vrstva má být ideálně tvořena hrubým materiálem, například drobnými větvemi, aby zbytek kompostu oddělila od země a umožnila lepší přístup vzduchu. Následně byste do kompostu měli umisťovat zhruba 10–20 cm vysoké vrstvy dalších druhů bioodpadu – pro dosažení co nejvyšší kvality kompostu je důležitá jeho velká rozmanitost. Dobré je střídat zelené vrstvy mokrého materiálu s hnědými vrstvami suchého materiálu. Zelenou vrstvou je především tráva nebo bioodpad z kuchyně a hnědou pak suché listí, piliny, sláma, dřevní štěpka nebo drobné větve.

Větvičky a další hrubý materiál zajistí oddělení jednotlivých vrstev kompostu a umožní tak dobrý přístup vzduchu, díky čemuž budou mít organismy v kompostu, jako jsou žížaly, červi, svinky nebo roztoči, dostatek kyslíku. Pro průběh kompostování jsou zásadní, jelikož právě tyto organismy jsou zodpovědní za rozklad biologického materiálu.

Jak se o kompost starat

Během kompostování začne materiál postupně houstnout, což má za následek zhoršení provzdušňování kompostu. Proto není od věci jednou za čas, nejlépe přibližně každé 2 měsíce, kompost přeházet a obnovit jeho vrstvy.

Sledovat byste měli také vlhkost kompostu. Pokud nemáte uzavřený kompostér s víkem, tak je třeba během delšího deštivého období kompost zakrýt plachtou, jinak by v něm mohla vzniknout plíseň a znehodnotit ho. Naopak v létě, když přijde období dlouhého sucha, je vhodné kompost prolít vodou, a to jak v případě kompostové hromady, tak kompostu uloženého v kompostéru.

Nejste si jisti, po jakém kompostéru sáhnout nebo jak správně třídit bioodpad? Napište nám – ozveme se a poradíme, jaký kompostér se pro vaše potřeby bude hodit nejlépe.