Jak poznat (a usušit) vlhké palivové dřevo

Suché dřevo je klíčem k efektivnímu a bezpečnému topení v kamnech. Proč je vlhkost paliva tak důležitá a jak správně dřevo usušit?

Chcete, aby vám palivové dřevo vydrželo co nejdéle a hořelo co nejefektivněji? Pak byste měli dbát především na to, abyste do kamen přikládali suché dřevo. Topení vlhkým dřevem s sebou totiž nese řadu rizik a nepříjemností. Vlhká naštípaná polena:

• hůř hoří a dávají minimum tepla,
• podporují usazování dehtu a sazí v komínu a kouřovodu, což zvyšuje riziko požáru a snižuje jeho tah,
• způsobují rychlejší korozi kamen a komína,
• při spalování vytvářejí velké množství kouře a škodlivin zatěžujících životní prostředí,
• zvyšují vlhkost v interiéru a podporují růst plísní.

Pojďme se na jednotlivé body podívat podrobněji.

Proč je vlhké dřevo problém?

Topení vlhkým dřevem má negativní dopad na efektivitu i bezpečnost vytápění. Čerstvě pokácené dříví obsahuje až 50 % vody – kalorická výhřevnost takového materiálu je 9 MJ/kg, zatímco u suchého dřeva s 20% obsahem vody je to 15 MJ/kg (viz graf níže). Palivové dřevo od kvalitních prodejců má dokonce jen 10–15% vlhkost a výhřevnost 18 MJ/kg.

Proč výhřevnost se vzrůstajícím podílem vody klesá? Velká část energie se totiž spotřebuje na ohřev vody – a ta ve formě páry unikne komínem.

Odpařováním se kromě toho polena opět ochlazují a výhřevnost se dál snižuje. Spalováním navlhlého dřeva se tak připravíte i o více než polovinu tepla. (Kvůli snadnějšímu cenovému srovnání s dalšími zdroji energie se MJ převádí na kWh podle poměru 1 kWh = 3,6 MJ.)

Kromě plýtvání energií vede spalování vlhkého dřeva k nedokonalému hoření – voda brání přístupu kyslíku – a nadměrné produkci sazí, dehtu a kreosotu. Usazování těchto látek na stěnách kouřovodu a v komínovém průduchu vede ke:

• snížení komínového tahu (až do bodu unikání spalin zpět do domu),
• výraznému riziku vznícení nedokonale spálených látek.

Požár v komíně je mimořádně nebezpečný a může snadno přerůst v nekontrolovatelný požár celého domu.

Spalování mokrého dříví produkuje i řadu nebezpečných sloučenin, včetně oxidu uhelnatého (jen v roce 2021 se v Německu tímto plynem neúmyslně otrávilo 117 lidí). Dochází také ke zvýšenému uvolňování karcinogenů, oxidů dusíku a prachových částic:

Agresivní látky uvolňované při nedokonalém spalování urychlují korozi kamen, kouřovodu i komína. To samozřejmě zvyšuje nároky na čištění a údržbu a snižuje životnost topných zařízení.

Jak poznat vlhké dřevo?

Prvním varováním je vzhled a struktura polen. Hlavní rozdíly shrnuje tato tabulka:

Při vysoké vlhkosti se na povrchu vyskytují plísně a dřevokazné houby a dřevo vydává charakteristický zápach.

Dalším indikátorem je hmotnost. Vlhké dřevo je až o polovinu těžší než suché, protože voda tvoří významnou část jeho váhy. Pro představu – zatímco polena z čerstvě pokácených listnatých stromů váží i přes 700 kg/m3, po vyschnutí to bývá 450 až 750 kg na metr krychlový.

Využití vlhkoměru

Nejspolehlivější metodou pro určení vlhkosti dřeva je použití vlhkoměru. Existují dva hlavní druhy vlhkoměru:

• hrotový – měří vlhkost mezi dvěma hroty zaraženými do dřeva pomocí změny elektrického odporu materiálu; vhodný pro tvrdé dřeviny (např. dub, buk, jasan, javor),
• kapacitní (bezhrotový) – měří průměrnou vlhkost dřeva přiloženým senzorem skrze změnu dielektrické konstanty materiálu; hodí se měkčí dřeviny (borovice, smrk, jedle, lípa a další).

Při používání vlhkoměru si dejte dobrý pozor, co výsledná hodnota zobrazuje. V praxi se totiž používá:

• dřevařská (absolutní) vlhkost, která v procentech udává vzájemný poměr hmotnosti vody ve dřevě a hmotnosti absolutně suchého dřeva,
• a energetická (relativní) vlhkost, jež se definuje coby poměr hmotnosti vody ve dřevě k jeho celkové hmotnosti. 

Řada vlhkoměrů zobrazuje dřevařskou vlhkost, pro účely vytápění je ale důležitá energetická vlhkost.

Nákup vlhkého dřeva je samozřejmě ošidný – za stejné peníze totiž ve finále dostanete výrazně méně paliva. Vsaďte na důvěryhodné prodejce, kteří:

• informují o skladování dříví (materiál je chráněn před deštěm, sněhem a vlhkostí a neleží přímo na zemi),
• poskytují doklad o průběhu sušení.

Jak správně sušit vlhké dřevo

Pokud si dřevo těžíte sami, počítejte s tím, že jeho vysušení zabere poměrně dost času, konkrétně 1 až 2 roky u měkkých dřevin a 2–3 roky u tvrdých.

Dřevo vždy sušte venku, nikdy ne v interiéru. Polena naskládejte do dřevníku s dostatkem prostoru pro cirkulaci vzduchu. Dejte pozor, ať spodní polena neleží přímo na zemi, kde hrozí vzlínání vlhkosti. Ideální je umístění např. na palety. Vrchní část přikryjte nepromokavou plachtou.

Pokud to počasí dovoluje, můžete sušení urychlit rozložením naštípaných polen na slunci.

Co si z článku odnést?

• Vlhké palivové dřevo hůř hoří, vytváří méně tepla a zvyšuje riziko požáru.
• Čerstvě pokácené dříví obsahuje až 50 % vody. Pro efektivní a bezpečné topení je potřeba snížit vlhkost dřeva pod 20 %.
• Správně usušené dřevo poznáte podle nízké hmotnosti, prasklin v řezu a zvuku při poklepání. Pro přesné měření vlhkosti použijte vlhkoměr, který zobrazuje tzv. energetickou vlhkost.
• Při nákupu palivového dřeva se zajímejte o skladování a původ dřeva. Kvalitní dodavatel dřevo chrání před deštěm a vlhkostí.
• Pokud si dřevo těžíte sami, počítejte s dobou sušení 1 až 3 roky dle typu dřeviny. Dřevo sušte venku v dřevníku s dostatkem místa pro cirkulaci vzduchu.