Topení dřevem nabízí ekonomické úspory a nižší ekologický dopad. Přečtěte si, jak efektivně plánovat spotřebu dřeva, abyste ušetřili a měli dostatek paliva na celou topnou sezónu.
Topení palivovým dřevem coby tradiční způsob vytápění zažívá v době rostoucích cen energií svou renesanci. Oproti jiným palivům je dřevo levnější, jeho spalování je uhlíkově neutrální a šetrné k životní prostředí – a navíc v domácnosti vytváří neopakovatelnou atmosféru.
Abyste na dřevu skutečně ušetřili (a nakoupili jej v době nejvýhodnějších cen), hodí se vědět, kolik polen za sezónu spotřebujete. Vyhnete se tak situaci, kdy vám dřevo uprostřed zimy dojde, nebo naopak zbyde a zbytečně zabere místo na zahradě.
V následujících odstavcích jednotlivé kroky výpočtu probereme. Nejdřív se ale podíváme, co vše spotřebu dřeva coby topiva vlastně ovlivňuje.
Faktory ovlivňující spotřebu dřeva
Objem nakupovaného dřeva závisí především na:
- velikosti vytápěné plochy (udává se v metrech čtverečních),
- izolaci domu (čím kvalitnější zateplení, tím méně paliva spotřebujete),
- požadované vnitřní teploty (často se v různých místnostech liší).
Zásadní vliv na spotřebu má samozřejmě délka topné sezóny. V mírném podnebí s krátkými zimami, kam patří také Česko, trvá topná sezóna 5 až 6 měsíců. Naopak v horských oblastech se může protáhnout až na 8 měsíců. Množství spáleného dřeva pak ovlivňuje i hodnota venkovní teploty.
Důležitým faktorem je i způsob využití topného systému. Spotřeba dřeva se liší v závislosti na tom, zda dřevem pouze přitápíte k jinému zdroji, nebo zda jím vytápíte celou místnost či dům. Další palivo si připočítejte, pokud jej využijete i pro ohřev teplé užitkové vody (běžné řešení u kotlů s výměníkem).
Posledním dílkem je pak účinnost samotného topidla. Ta se u různých typů může výrazně lišit:
- Krbová kamna dosahují účinnosti kolem 70–80 %; hodí se pro vytápění jedné nebo několika propojených místností.
- Kachlová kamna vynikají schopností akumulovat teplo. Jejich účinnost se pohybuje mezi 70 a 85 %. Spotřeba dřeva je relativně nízká díky dlouhodobému uvolňování naakumulovaného tepla.
- Kotel na dřevo má účinnost až 90 %. Jsou ideální pro vytápění celého domu a často i pro ohřev vody.
Z toho vyplývá, že použitím efektivnějšího topidla výrazně ušetříte (viz příklad níže).
Výpočet z reálné spotřeby energie
Pokud jste doposud topili plynem, zjistíte jeho spotřebované množství z ročního vyúčtování od plynárenské společnosti. (Plyn pro vaření tvoří zlomek odběru, proto jej nezohledňujeme.)
Příklad výpočtu objemu dřeva podle spotřeby plynu
Z výpisu výše víme, že jste v posledním zúčtovacím období spotřebovali na vytápění 149 m3 plynu, který se přeměnil na 1 424 kWh energie. Pokud máte starší plynový kotel s účinností 75 %, ve skutečnosti topíte tímto množství energie:
Energie pro vytopení domu = energie od dodavatele × účinnost plynového kotle
Energie pro vytopení domu = 1 424 kWh × 0,75 = 1 068 kWh
Účinnost kotlů na palivové dříví je asi 90 % (zbylých 10 % jsou energetické ztráty). Proto energii potřebnou na vytopení domu (1 068 kWh) opět přepočítáme na množství energie, které musíme získat spálením dřeva:
Potřebná energie ze dřeva = potřebná energie na topení / účinnost kotle na dřevo
Potřebná energie ze dřeva = 1 068 kWh / 0,9 = 1 187 kWh
Výhřevnost tvrdého dříví se zbytkovou vlhkostí 10–15 % je 4,4 kWh na 1 kg. Vydělením potřebné energie ze dřeva touto výhřevností se dostaneme k následující hmotnosti:
Hmotnost dřeva = potřebná energie ze dřeva / výhřevnost
Hmotnost dřeva = 1 187 kWh / 4,4 kWh/kg = 269,7 kg palivového dřeva |
V dalším kroku spočítáme objem tohoto paliva. Průměrná hustota tvrdého dřeva je 750 kg/m3:
Objem dřeva = hmotnost dřeva / hustota dřeva
Objem dřeva = 269,7 kg / 750 kg/m3 = 0,36 m3
Většina prodejců ale nabízí palivové dřevo ve formě tzv. Raummeter (RM), kdy se k sobě polena naskládají a mezi nimi zůstanou vzduchové mezery. 1 RM přitom odpovídá přibližně 0,7 m3. V posledním kroku zjištěný objem dřeva převedeme na Raummeter pomocí přepočtového koeficientu 0,7:
Raummeter = objem dřeva / koeficient přepočtu
Raummeter = 0,36 m3 / 0,7 = 0,515 RM |
V případě elektřiny je situace o něco komplikovanější. Dodavatelé totiž na fakturách nerozlišují mezi spotřebou elektrické energie na ohřev vody (za účelem následného vytopení domu) a jiné účely.
Jak si poradit? Některé elektrické kotle spotřebu energie měří, pokud to ale neumožňují, je nejjednodušší metodou odhad založený na rozdílu v celkové spotřebě energie v zimním období a letními měsíci, kdy topení nepoužíváte. Vaši dodavatelé vám tyto údaje na vyžádání poskytnou.
Příklad výpočtu spotřeby elektřiny
Z vyúčtování jste zjistili, že v zimním období (říjen až březen) spotřebuje vaše domácnost 10 000 kWh elektřiny, zatímco ve zbylých šesti měsících je to 4 000 kWh. Z toho vyplývá, že na ohřev vody spotřebujete 10 000 kWh - 4 000 kWh = 6 000 kWh (ohřev užitkové vody nepočítáme).
Kolik palivového dřeva potřebujete, pokud starší elektrický bojler s 95% účinností vyměníte za kotel na palivové dřevo s efektivitou 90 %? Vyjdeme ze vzorců výše:
Energie pro vytopení domu = 6 000 kWh × 0,95 = 5 700 kWh
Potřebná energie ze dřeva = 5 700 kWh / 0,9 = 6 333 kWh
Hmotnost dřeva = spotřeba energie / výhřevnost = 6 333 kWh / 4,4 kWh/kg = 1 439 kg palivového dřeva
Objem dřeva = hmotnost dřeva / hustota dřeva = 1 439 kg / 750 kg/m3 = 1,92 m3
Raummeter = objem dřeva / koeficient přepočtu = 1,92 m3 / 0,7 = 2,74 RM
Opravdu se ale vyplatí kotel na dřevo, když má nižší účinnost než elektrický bojler? Pokud odhlédneme od investice do nového kotle na dřevěná paliva (jehož nákup z velké části pokryje dotace), potom stačí srovnat ceny 1 kWh z elektřiny a dřeva (údaje k srpnu 2024):
- cena za 1 kWh elektřiny ≈ 0,25 €,
- cena za 1 kWh ze dřeva ≈ 0,08 €.
Za ohřev domu elektřinou tak zaplatíte 1 500 € (6 000 kWh × 0,25 €), zatímco za vyhřátí dřevem jen 507 € (6 333 kWh × 0,08 €). |
Další možností pro zjištění spotřeby energie na topení je využití tzv. kalorimetru, který přesně měří množství tepla dodaného do topného systému. Instalují se na topný okruh a v reálném čase zaznamenávají spotřebu energie. Tímto způsobem získáte přesnější údaje než při odhadech založených na sezónní spotřebě elektřiny.
Např. kalorimetr níže ukazuje, že od posledního vynulování (např. na začátku topné sezóny) se na ohřev užitkové vody spotřebovalo 13,964 MWh, tedy 13 964 kWh.
Zdroj: kamstrup.com
Co si z článku odnést?
- Topení dřevem je ekonomicky výhodné a šetrné k životnímu prostředí. Dřevo je levnější než jiná paliva a jeho spalování je uhlíkově neutrální, což snižuje váš dopad na životní prostředí.
- Výpočet spotřeby dřeva závisí na mnoha faktorech, jako je velikost vytápěné plochy, izolace a požadovaná vnitřní teplota. Délka topné sezóny a účinnost vašeho topidla rovněž hrají klíčovou roli.
- Při přechodu na topení dřevem můžete využít státní podpory, která vám pokryje až 70 % nákladů na nové topné zařízení.
- Spotřebu dřeva můžete odhadnout na základě vaší dosavadní spotřeby jiného paliva, jako je plyn nebo elektřina. Přepočítáním spotřebované energie podle výhřevnosti dřeva a účinnosti vašeho kotle získáte přesnější odhad.
Komentáře
Diskuze je prázdná.