Káď na otužování: Jak ji vybrat a jak s otužováním začít?

Otužování s sebou přináší řadu zdravotních benefitů, díky nimž se stalo poměrně populární. Otužování přispívá například k lepší funkci imunitního systému a kardiovaskulární soustavy, zvyšuje odolnost proti nachlazení a také dodává energii. Otužovat se lze i studeným vzduchem, třeba při zimních procházkách, ale na otužování v ledové vodě lidské tělo reaguje rychleji a výrazněji. Pobyt v ledové vodě už si vyzkoušeli i lidé, kteří by se k něčemu takovému dříve nenechali přemluvit, takže pokud váháte, zda s otužováním dokážete začít, nemějte zbytečné obavy. Podívejte se na to, jak vybrat káď na otužování, díky které budete moci skočit do studené vody každý mrazivý den hned vedle svého domu. Dále jsme pro vás připravili užitečné rady pro začátek vaší otužilecké kariéry.

Výhody kádě na otužování

Pokud se nepotřebujete vrhat do ledové řeky nebo rybníka, abyste si krátce zaplavali, ale stačí vám prostě rychle provést svůj otužovací rituál na zahradě bez nutnosti jezdit k vodě, ideálním řešením je káď na otužování. Její výhodou je také to, že hned po koupeli se můžete schovat domů do tepla. Žádné převlékání na mrazu. Žádná dlouhá cesta domů. Otužování v kádi je zkrátka rychlé, pohodlné a efektivní.

Jak vybrat káď na otužování

Výběr kádě na otužování není složitý, ve výsledku vám stačí jakákoliv nádoba s dostatečným množstvím vody. Třeba do takového klasického sudu na vodu se vám ale kvůli jeho výšce špatně poleze a budete se do něj těžko skládat, a proto je lepší mít v zimě k dispozici přímo káď určenou ke koupání a otužování, která je nižší a širší.

Nejdůležitějším parametrem je objem kádě. Minimálně by káď měla mít objem 500 litrů, lepší však bude nádoba s objemem 750 litrů, ve které si můžete ponořit i hlavu a budete se v ní cítit příjemněji. Větší variantu by rozhodně měli zvolit lidé vyšší postavy. Do kádě s objemem 1 krychlového metru (1000 litrů) se pak s trochou snahy vejdou i dva otužilci najednou.

Druhým kritériem výběru je materiál kádě. Chybu neuděláte s jednoduchou plastovou nádrží se silnými stěnami, díky nimž jen tak nepraskne. V případě, že toužíte po stylovějším otužování (třeba kvůli fotkám na sociální sítě, jestli si na to potrpíte), alternativou jsou kádě ze dřeva. Ty navíc mohou být uvnitř vybaveny sedátkem a někdy jsou k nim dodávány také schůdky. Líbivější vzhled je ovšem vykoupen výrazně vyšší pořizovací cenou.

Tip: Aby voda v kádi nezamrzala a vy jste do ní mohli kdykoliv skočit, musíte do ní nasypat sůl. Jako ideální množství soli proti zamrzání se doporučuje 4 kilogramy soli na 1000 litrů vody.

Jak začít s otužováním?

Do otužování se může pustit prakticky jakýkoliv zdravý člověk nehledě na věk. Není vhodné pro lidi se srdečním onemocněním. Každopádně je třeba k němu přistupovat s respektem a hlavně v začátcích dodržovat pravidlo postupného zvyšování „zátěže“ a dbát na pravidelnost, protože odolnost proti chladu se bez tréninku snižuje.

Na úplném začátku otužilectví není od věci vyzkoušet si kontakt se studenou vodou ve sprše. Jestliže jste zvyklí se sprchovat výhradně teplou vodou, před koncem sprchování otočte kohoutkem a celé své tělo začněte seznamovat s tou studenou. Nejdříve vlažnou, třeba až za pár dní o něco studenější a nakonec tou nejstudenější, jakou jde nastavit. Tento postup můžete nějakou dobu praktikovat a prodlužovat přitom dobu, po kterou na sebe budete studenou vodu pouštět, a to až na několik minut. Se studenou sprchou je dobré začínat od nohou a pokračovat přes břicho na ruce, záda a hlavu. Nebude to pro vás takový šok. Jakmile vám studená sprcha bude připadat relativně příjemná, můžete vyrazit ven ke kádi nebo prostě někam k vodě. Studenou sprchu lze přirozeně nahradit koupáním venku v rybníce nebo řece – stačí po létě nepřestat chodit do vody, ale pokračovat přes podzim až do zimy.

Až se konečně vydáte ven, měl by tam s vámi ideálně být někdo další. Předtím než vlezete do vody, se můžete trochu rozehřát a protáhnout krátkou rozcvičkou. Ve vodě se pak nezaměřujte na mrazivý pocit, ale na svůj dech. Snažte se dýchat zhluboka. V rybníce či řece se mírně zahřejete plaváním, ale přesto byste ve vodě chladnější než 4 °C neměli plavat déle než 5 minut, v případě vody o teplotě 10 °C ne déle než 10 minut. V kádi plavat nemůžete, a proto byste se v ní neměli zdržovat tak dlouho jako v rybníce, jinak se vystavujete riziku podchlazení. Už jedna minuta bude pro začátečníky více než dost. Zkušenější otužilci v kádi vydrží v závislosti na teplotě vody o něco déle, ale stejně se bude jednat jen o minuty. Když z vody vylezete, pohybujte se, otřete se ručníkem do sucha a co nejrychleji se oblečte do suchého oblečení.