Jak správně kompostovat a co do kompostu nepatří?

Kompostování je skvělý způsob, jak se zbavit organického odpadu (kuchyňský odpad, posečená tráva, listí atd.) v domácnosti, chránit životní prostředí a získat zdarma hnojivo. A není to složité - stačí mít kvalitní kompostér a dodržovat několik jednoduchých pravidel.

Co patří na kompost a co už ne?

Na kompost můžete dát zejména kuchyňský a zahradní odpad:

• chemicky neošetřené slupky ovoce a zeleniny
• skořápky ořechů a vajec
• papírové čajové sáčky
• kávovou sedlinu (vyšší potřeba dusíku rostlin)
• zbytky chleba
• přezrálé ovoce, posečenou trávu, seno a shrabané listí
• piliny, dřevěné třísky a větvičky

Na kompost nepatří

Vyhněte se živočišným odpadkům. Maso, kosti, mléčné výrobky, rýže nebo těstoviny na kompost nepatří. Tyto odpady se rozkládají pomalu, páchnou a mohou přilákat hlodavce a jiné škůdce.

• rostliny napadené mšicemi, vešmi a houbami (riziko šíření infekcí)
• čerstvý plevel (nebezpečí vysemenění a znečištění okolí kompostéru)
• jídlové tuky a oleje
• exkrementy zvířat
• papírový odpad a celulóza (vatový tampon)

Zakládání a péče o kompost

Po výběru vhodného kompostéru a jeho umístění je čas začít s kompostováním. Spodní vrstva by měla být vytvořena z hrubého materiálu (např. větviček nebo dřevěných třísek). Tím se zbytek kompostu oddělí od země a umožní se lepší přístup vzduchu.

Kyslík je nezbytný pro přeměnu organických zbytků na humus - mikroorganismy, které se živí bioodpadem, bez něj nemohou existovat. Také je důležitý pro žížaly a jiná zvířata. Pořiďte si proto vždy kompostér s ventilačním systémem.

Tip: K provzdušnění kompostu můžete přispět tím, že jej alespoň jednou měsíčně prošťoucháte tyčí.

Přidávejte více biologicky rozložitelných odpadků na spodní hrubou vrstvu. Střídejte 5 až 10 cm silné zelené vrstvy (tráva a kuchyňský odpad - hlavní zdroj uhlíku) a 10 až 20 cm silné hnědé vrstvy (větve, dřevěné štěpky atd. - hlavní zdroj dusíku). Na jeden díl hnědého biologického odpadu by měly připadat dva díly zelené biomasy.

Důležitá je správná vlhkost, kyselost a teplota

Udržujte kompost vlhký, ale ne příliš mokrý, jinak hrozí vznik zdraví škodlivých plísní. Z tohoto důvodu je také lepší kompostovat ve speciálním kontejneru - když prší, stačí zavřít víko. 

Tip: Pokud je kompost příliš mokrý, proložte vrstvy slámou, aby absorbovala nadbytečnou vlhkost.

Velké množství rostlinného materiálu způsobuje zvýšení kyselosti kompostu a zpomaluje tvorbu humusu. Kyselost snížíte přidáním malého množství vápna a promícháním biomasy.

Přeměna organických odpadů na humus probíhá pouze za správných teplot. Za studeného počasí přikryjte kompost vrstvou suchých listů, které působí jako přírodní izolace a zabraňují ztrátě tepla.

Zároveň si dejte pozor, aby teplota nepřekročila snesitelnou hranici - při kompostování vzniká hodně tepla a kompost dosahuje teplot až do 60 °C. Kromě toho se může suchá biomasa vznítit, pokud na kontejner celý den svítí slunce. Proto je správné umístění kompostéru klíčové.

Kdy je kompost zralý a kdy jej mohu použít

Přeměna organických zbytků na humus obvykle trvá 6 až 12 měsíců. Na konci procesu vznikne přírodní hnojivo, které můžete bez obav použít jako vysoce kvalitní živinu pro váš trávník, zeleninové záhony, ovocné stromy nebo okrasné květiny.

Kompost je zralý když má:

• hnědou barvu
• drobivou, rovnoměrnou texturu (žádné viditelné zbytky jídla, větvičky atd.)
• zemitý pach (kyselá vůně naznačuje, že rozklad stále probíhá)

Zralý kompost můžete přidat na zeleninové záhony, k ovocným stromům nebo okrasným rostlinám - množství asi 4 kg na m2 - nebo ho rozsypat na trávník (přibližně 2 kg na 1 m2).

Vyhněte se zaorávání kompostu do půdy, vysoká koncentrace dusíku a dalších látek může spálit kořenový systém rostlin.

Jak ještě mohu použít kompost?

• Sázecí substrát - smíchejte běžnou zahradní půdu a zralý kompost v poměru 1:1
• Tekuté hnojivo - 1 díl zralého kompostu nechte louhovat ve 3 dílech vody po dobu 14 dní, roztok poté zřeďte v poměru 1:8 vodou a aplikujte na kořeny rostlin