Jak zpracovat dřevěný popel pro hnojení a další účely?

Popel z kamen není odpad, ale cenný zdroj živin pro vaši zahradu. Přečtěte si, jak jej bezpečně zpracovat a efektivně využít pro pěstování zdravých rostlin.

Popel coby vedlejší produkt spalování palivového dřeva, dřevěných briket a dřevěných pelet je nedílnou součástí zimních dnů a chladných nocí. A pokud jej správně zpracujete, poslouží vám na zahradě i v domácnosti. Jak s tímto zdánlivě neužitečným odpadem zacházet a využít jej?

Co je vlastně popel?

Jako popel označujeme nespalitelné zbytky dřeva a dřevěných paliv. Procesu rozdělávání ohně a spalování se věnujeme v samostatném článku, proto jen pro shrnutí: většinu dřevní hmoty tvoří sloučniny uhlíku, kyslíku a vodíku, které se při dokonalém spalování mění na oxid uhličitý a vodu.

Velmi malá část dřeva (zpravidla méně než 0,5 %) se skládá z vápníku, draslíku, fosforu, hořčíku a dalších prvků. Ty při spalování oxidují a vytvářejí např. uhličitan vápenatý, fosfáty a jiné sloučeniny, které mají výborné hnojící vlastnosti. V dřevěném popelu zůstávají také zbytkové organické látky, vyživující půdní bakterie a další mikroorganismy.

Orientační chemické složení dřeva znázorňuje graf níže, přičemž lignin, celulóza a hemicelulóza jsou hlavní organické složky, jež tvoří základ všech rostlin.

Postup a frekvence vybírání popela z kamen

Než se pustíte do vybírání popela, je důležité dodržet několik bezpečnostních pravidel:

1. Popel může být horký i několik hodin po vyhasnutí ohně, nejprve ho proto nechte úplně vychladnout. Ideálně počkejte do druhého dne, kdy bude studený na dotek.
2. Pro manipulaci s popelem použijte ochranné pomůcky. Hodit se vám budou rukavice a respirátor, který vás ochrání před vdechnutím jemných částic popela. Tyto částečky totiž dráždí dýchací cesty a mohou způsobit zdravotní problémy.
3. K vybírání popela z popelníku pod roštem použijte kovovou lopatku. Zpopelněné dřevo ukládejte do kovové nádoby s víkem (zabrání rozfoukání  po místnosti). Plast není pro uložení popela vhodný – pokud v něm zůstaly žhavé uhlíky, mohla by se nádoba roztavit.

Frekvence čištění popelníku se odvíjí od intenzity topení. U běžného ohřevu místnosti ale stačí popel vybírat jednou za týden až 14 dní. Vždy se řiďte návodem výrobce kamen a sledujte, jak rychle se popelník plní.

Přeplněný popelník brání přístupu vzduchu k ohni, což snižuje účinnost topení a může vést k nadměrnému kouření a nedokonalému spalování, při kterém mj. vzniká smrtelně nebezpečný oxid uhelnatý. K podobným problémům dochází i při spalování vlhkého dřeva.

Využití popela pro hnojení zahrady

Vychladlý popel v kovovém barelu nebo plastovém kbelíku umístěte na suché místo chráněné před deštěm, např. do kůlny nebo pod přístřešek. Dbejte na to, aby popel zůstal suchý – pokud navlhne, ztvrdne a hůře se s ním manipuluje. Takto vám vydrží po celou topnou sezónu pro využití na jaře.

Díky vysokému obsahu látek s draslíkem, hořčíkem, vápníkem a dalšími minerálními prvky (viz výše) představuje dřevěný popel cenné ekologické hnojivo pro zahradu i zahradní skleník.

Dřevěný popel zlepšuje také strukturu a provzdušnění těžkých jílovitých půd. Je vhodný pro řadu běžně pěstovaných druhů plodin a rostlin. Ovšem pozor – k hnojení se hodí pouze popel z kvalitního palivového dřeva, pěstovaného na půdě bez toxické zátěže.

Použít můžete i popel z briket a pelet, musí jít ale o palivo vyrobené z čistého dřeva bez pojiv a dalších chemikálií.

Vhodné množství shrnuje následující tabulka:

Začněte nižším doporučeným množstvím a popel do půdy důkladně zapracujte. Dřevěný popel totiž obsahuje oxidy kovů, které po kontaktu s vodou vytvářejí alkalické sloučeniny zvyšující pH substrátu. Nadměrná aplikace popela bez promísení má za následek nebezpečné zvýšení zásaditosti půdy a poškození rostlin.

Ze stejného důvodu nehnojte dřevěným popelem rostliny, které vyžadují kyselý (či mírně kyselejší) substrát. Jde především o:

• rebarboru, brambory, petržel,
• borůvky, brusinky, rybíz, angrešt,
• rododendrony, azalky, hortenzie.

Naopak díky schopnosti potlačit kyselé prostředí je popel výborným nástrojem pro likvidaci mechu na cestách či trávníku. Mech po aplikaci rychle zhnědne a odumře.

Popel můžete uložit i do kompostéru, dejte ale pozor na množství. Příliš alkalické prostředí by mohlo zpomalit či úplně zastavit aktivitu mikroorganismů v kompostu a tím i přeměnu bioodpadu na výživný humus.

Zkušení zahrádkáři udávají maximální množství 25 kg popela na 1 m3, resp. 25 g na 1 litr kompostu.

Pokud pro popel opravdu nemáte žádné využití, vyhoďte jej – po vychladnutí – do popelnice na bioodpad, popř. na směsný odpad. Pokud je popel ještě žhavý, poslouží vám skvěle plechová odpadová nádoba.

Popel jako ochrana proti zahradním škůdcům

Popel se používá také jako přírodní ochrana proti některým zahradním škůdcům. S jeho pomocí se vyhnete ztrátám na rajčatech, salátu a dalších druzích zeleniny. Zde jsou některé způsoby, jak jej efektivně použít:

Ochrana před slimáky a plži spočívá ve vysušujících účincích popela. Pokud kolem rostlin vytvoříte z popela ochrannou bariéru, měkkýši se danému místu vyhnou. Pamatujte však, že po dešti nebo zalévání je nutné bariéru obnovit.

Při aplikaci rozprášením (nebo ve formě 20% roztoku) chrání popel listy rostlin před řadou hmyzích škůdců, včetně mšic a housenek. Popel nanášejte každé tři dny, popř. po každém prudším dešti.

Před použitím popel prosejte od větších částic a dejte pozor, abyste neaplikovali příliš silnou vrstvu. Silně alkalické prostředí by rostliny poškodilo.

Co si z článku odnést?

• Dřevěný popel je cenným zdrojem živin pro zahradu. Obsahuje důležité prvky jako vápník, draslík a hořčík, které podporují růst rostlin a zlepšují strukturu půdy.
• Při manipulaci s popelem je bezpečnost na prvním místě. Vždy nechte popel zcela vychladnout a používejte ochranné pomůcky jako rukavice a respirátor.
• Správné dávkování popela je klíčové pro zdraví vašich rostlin. Začněte s menším množstvím a sledujte, jak rostliny reagují, abyste předešli nežádoucímu zvýšení pH půdy.
• Popel nepoužívejte u kyselomilných rostlin, jako jsou borůvky, rododendrony nebo azalky, kterým by mohl uškodit.
• Popel můžete uložit do kompostéru, a to v max. množství 25 gramů popela na litr kompostu. Pro jeho likvidaci využijte popelnici na bioodpad (po vychladnutí), popř. plechovou odpadovou nádobu.
• Popel ze dřeva má všestranné využití na zahradě. Kromě hnojení může sloužit i jako přírodní ochrana proti škůdcům a pomáhat v boji proti mechu na trávníku a cestičkách.