Prapůvodními odpadovými nádobami byly vyhloubené jámy, které se po naplnění jednoduše zahrabaly. Hromadění odpadků bránil kočovný způsob života našich předků; po jejich přesunu se o smetí postaraly biologické procesy. Dnes by něco takového nebylo možné; vyhodit smetí na ulici znamená na sebe přivolat hněv sousedů a městskou policii. Odpadky zkrátka patří do popelnice. A velikou roli hraje mj. také materiál, ze kterého je vyrobena.
Materiál nádoby musí odpovídat odpadkům, které do ní budeme ukládat. Většina komunálního odpadu dnes končí v plastových kontejnerech a popelnicích.
Nádoby z vysokohustotního polyetylenu poznáte podle typické značky. Zdroj: wikipedia.commons.org
Plast – lehký a odolný
Zatímco v západní Evropě se plastové nádoby objevují krátce po 2. světové válce, Češi se jich dočkali až s koncem totalitního režimu. Plastové nádoby přitom mají celou řadu výhod:
Výroba plastových popelnic a kontejnerů spočívá ve vstřikování roztaveného plastu do předpřipravených forem. Polyethylen s vysokou hustotou (HDPE), který se při výrobě používá, vyniká odolností vůči vysokým i nízkým teplotám, snesou přímé sluneční záření nebo působení agresivních chemikálií. Nevýhodou je naopak k praskání při svozu.
Cesta hliníkové popelnice začíná ve válcovně plechu. Zdroj: pxhere.com
Hliník – robustní a trvanlivý
Popelnice a kontejnery z kovu mají dobu své největší slávu za sebou; přesto je dodnes najdeme v mnoha továrnách a dalších provozech – a např. i na vesnicích či v chatových osadách. Je do nich totiž možné vyhazovat popel a další žhavé smetí. Mají také další výhody:
Naopak se příliš nehodí do vlhkých oblastí – časem rezaví, a to i navzdory protikorozním úpravám (nejčastěji pozinkování). Jsou také méně odolné vůči působení kyselin a dalších agresivních roztoků.
Nejste si jisti, po které nádobě sáhnout? Napište nám – ozveme se a poradíme, jaký kontejner či popelnice se pro váš podnik hodí!
Komentáře
Diskuze je prázdná.